Bonsaj. Toto slovo znamená "stromek pěstovaný v misce". Bonsaj se dá chápat buď jako japonské umění nebo jako snaha o vytvoření krásného kousku přírody. Já se odkláním od japonského stylu a složitého názvosloví. Pokusím se postihnout jen hlavní myšlenku.

Slovo bonsaj bylo staletími opředeno mnoha mýty a mylnými výklady. Ještě dnes je někdy bonsaj považována za zmrzačený stromek, kterému je ubližováno. To částečně pramení i z toho, že někteří pěstitelé zapomínají na to, že bonsaj je přirozeným stromem a tvarují své stromky do nepřirozených tvarů, a používají metody, které nemají s jemnou péčí nic společného.

Abychom mohli správně vyložit význam slova bonsaj, musíme přesně pochopit jeho smysl. Je to stromek pěstovaný v misce. Není to pouze nějaký stromek vsazený do nějaké misky. Bonsaj je malým kouskem přírody, obrazem, který nás pohladí po duši svojí jednoduchostí, krásou a přirozeností. Je to harmonie stromku a jeho nádoby. Harmonie, která má lahodit oku, jako jakékoli jiné umělecké dílo, jakým bonsaj bezesporu má být. Je to však umělecké dílo stále živé, které vyžaduje naši péči a které se nám neustále mění před očima.

Důležitým pojmem vysvětlujícím význam slova bonsaj je pěstování. Nejedná se o trýznění stromu a jeho lámání do nepřirozených tvarů. Je to snaha o vytvoření co nejlepších podmínek pro jeho růst. Není zmenšován násilnými metodami, ale jeho velikost je mu vtisknuta speciální péčí pěstitele. Pěstování nemůžeme navíc chápat pouze jako zalévání, hnojení a tvarování. Je to vlastně všechna péče, starost a láska, kterou svému stromku věnujeme a on nám ji oplácí svojí křehkou krásou a naší radostí při pohledu na ni.

Nejkrásnější bonsaje nevznikly za pár hodin z velkých stromů, které jejich "pěstitelé" přinesli z lesa, přesadily do misek a nezdráhali se použít motorových pil, kladiv a dlát k jejich zmenšení. Vznikly přirozeným růstem ze semínek a semenáčků, které jejich pěstitelé opečovávali po dlouhá léta se vší láskou a těšili se tak z jejich růstu po celou dobu. Skutečná bonsaj vyrůstá mnoho let, ale i když je to teprve malý stromeček, který se nijak neliší od ostatních, poskytuje svému pěstiteli mnoho radostných chvil při péči o něj. Toto je nejkrásnější období života bonsaje, neboť pěstitel stráví mnoho hezkých okamžiků v zamyšlení nad tím, jak bude asi jeho stromek vypadat za několik let a jakým vlastně bude stromem... Malá miska se stromkem se tak stane oázou pro naši duši.

Pravá bonsaj se nepěstuje pro peníze, ani pro slávu či obdiv. Pravá bonsaj se pěstuje pro potěšení duší všech, kteří jsou v její blízkosti. Cenu pravé bonsaje nelze vyčíslit žádnými materiálními hodnotami, protože bonsaj má hodnotu duchovní.

Poznámka autora k těmto stránkám:
Tyto stránky nejsou oficiální ani jinou prezentací nějaké organizace. Ani já sám nejsem členem žádného klubu bonsajistů. Vytvořil jsem tyto stránky pro lidi, kteří se dívají na bonsaje trochu jinak, podobně jako já. Dívají se na ně jako na něco krásného, křehkého, hodného obdivu, co poskytuje člověku radost z činnosti, která vyžaduje obrovskou píli a trpělivost. Nejsem tvůrcem bonsají, které by každý obdivoval a ne vždy se mi daří. Neznám všechny obdivuhodné japonské a čínské názvy a techniky. Postupuji velmi pomalu, ale snaha porozumět malému kousku přírody v misce mě pohání vpřed.

K tomu abyste mohli začít pěstovat bonsaje potřebujete vhodné nástroje a pomůcky. Existují dva směry, kterými se můžete při pořizování vybavení vydat. Můžete si pořídit klasické bonsajistické nástroje, které jsou tvořeny přímo pro práci s malými stromky. Dnes již není problém sehnat u nás originální japonské nástroje, jako jsou různé kleště všech možných tvarů a velikostí. Jejich rozmanitost je již taková, že na každý druh zásahu existuje zvláštní nástroj. Existují kleště s plochými čelistmi na větvičky, s kulatými čelistmi na vyštípnutí větví z kmene. Můžete mít různé tvary a velikosti nůžek na kořeny, kořínky, listy nebo na jehličí. Nabízí se mnoho tvarů nožů. Je možno volit z mnoha háků a hřebenů na kořeny, mnoha druhů smetáčků a košťátek. Široký výběr je také v konvičkách a rosítkách... Pokud se vydáte touto klasickou cestou, vězte, že se dají takové nástroje pořídít za ne příliš vysokou cenu. Shánění takových nástrojů je jen o něco málo složitější než u nástrojů běžných. Některé takové nástroje jsou však v pravdě uměleckými díly, jejichž cena je nesmírně vysoká.

Druhou možností je pořízení nástrojů, které jsou k dostání v běžných obchodech. V běžném obchodě seženete výše zmíněné nástroje také, jen nejsou "označeny" jako bonsajistické pomůcky a jejich cena je nižší. Používají se totiž pro roubování (nože, nůžky), pro práci s drobnými součástkami (kleštičky všech možných tvarů) nebo pro práci na zahrádkách.

Je jen na vás jakou cestu si při pořizování vybavení zvolíte nebo jestli je zkombinujete. Jde jen o to, aby se vám s nástroji dobře pracovalo. Obě cesty jsou správné a ani jedné z nich nelze nic vytknout. Vždy jde o to, pečovat o váš stromek. Je na vás jaký způsob je právě vám příjemnější a více vás těší.

Jediným neduhem, se kterým je možno se často setkat a který nemá s bonsajistickou myšlenkou nic společného, je nakupování originálních japonských drahých nástrojů, které nejsou určeny k péči o stromky, ale slouží jen k vystavování na odiv.

Zde je výběr nejužitečnějších nástrojů a jejich použití:

Asi nejužitečnějším nástrojem při pěstování bonsají jsou kleště. Postupem času asi sami zjistíte, jaké tvary a velikosti by se vám hodily. Vaše první kleště by měly být malé, přesné a hlavně velice ostré. Já s velikou oblibou používám kleštičky, které byly původně určeny pro manikůru.

Nůž musí být ostrý. Měl by mít tenké ostří pro snadný řez. Tvar nože volte dle vlastních potřeb. Nezapomeňte, že s ním občas budete muset provádět řez i na velmi těčce přístupných místech uprostřed koruny stromu. Mě se velice osvědčil malý řemeslnický nůž, pro jeho ostrost. Těchto nožů mám víc velikostí.

Pinzeta slouží k odstraňování malých lístků, pupenů a k přidržení větvičky při práci s ní. Neosvědčily se mi pinzety plastové, protože příliš pruží a snadno se poškodí. U kovových pinzet dávám přednost špičatým tvarům s nevroubkovanými ploškami. Při jejich použití totiž nedochází k otisku vroubků na větvičku.

Hák nebo hřeben na kořeny se používá k rozpletení kořenů při přesazování. Já jsem si jej vyrobil ohnutím příborové vidličky a funguje velice dobře.

Pro pěstování bonsají je možno použít každý druh stromu. Je ovšem otázkou, zda je pro bonsaj vhodný. Pro bonsaje se méně hodí stromy, kterým lze jen velmi obtížně splnit jejich životní podmínky. Jen s velkými obtížemi budete pěstovat bonsaje ze stromů tropických, které vyžadují vysokou vlhkost vzduchu a teplotu, nebo ze stromů, které potřebují celoročně plné slunce. O vhodnoti stromu pro bonsaj rozhoduje i jeho přirozená velikost. Ne příliš povedeně asi budou vypadat bonsaje ze stromů, které mají veliké listy nebo příliš dlouhé jehlice. Jen si zkuste představit bonsaj z fíkovníku o výšce třiceti centimetrů, když tento strom má listy velikosti čtyř lidských dlaní.

Pro začínajícího pěstitele bonsají je velmi důležitým hlediskem při výběru druhu stromu náročnost jeho pěstování. Jsou druhy, které vyžadují mnoho velice jemné péče a ne každému se podaří alespoň udržet takový strom při životě. Bylo by od začátečníka velmi kruté pustit se do pěstování těch nejnáročnějších druhů bez mnohaletých zkušeností, protože mnoho stromů by zřejmě zbytečně zahynulo a takový pěstitel by si s nimi mnoho radosti neužil. Nejlepší pro začátek je pěstovat bonsaje z odolnějších stromů, které pěstiteli prominou první chyby a spíše ho vychovají v důslednosti a trpělivosti.

Jedním z nejdůležitějších hledisek při volbě druhu stromu pro bonsaj je její budoucí umístění. Jde o to, zda bude vaše bonsaj veknu na zahradě na slunci, v polostínu nebo zda budete pěstovat bonsaj v domě či bytě. Ideální volbou je, pokud zvolíte druhy, které můžete přes léto mít venku na zahradě a v chladnějších obdobích a v zimě se z nich můžete těšit doma.

Dalším kritériem výběru je zamýšlená velikost bonsaje. Já osobně dávám přednost malým stromkům o velikosti kolem deseti centimetrů. Možná to někomu přijde málo, ale má to svůj smysl. Pokud chcete vypěstovat krásnou bonsaj, která bude obrazem letitého stromu, je jedno zda bude vysoká deset nebo padesát centimetrů. Důležité je, jak dlouho musí růst, aby své výšky dosáhla. U malých bonsají se dostaví výsledek dříve. Nedá se ovšem říci, že by pěstování malých stromků bylo jednodušší než pěstování velkých. Malé stromky naopak vyžadují častější a jemnější péči a jsou například náchylnější k chybám při zalévání, hnojení a přesazování. Malé bonsaje jsou také náchylnější k některým chorobám. U většího stromu, pokud ho postihme nějaká nemoc, můžete postiženou část odstranit, ale u malého stromečku mívá nemoc katastrofálnější dopady.

Dlouhé rozmýšlení je nutno věnovat výběru mezi listnatými a jehličnatými stromy. Výhodou jehličnatých je jejich celoročně zelené jehličí. Jehličí ale také přináší mnoho starostí. Nezřídka se stane, že při odstraňování větviček dojde k jeho zhnědnutí a následnému opadání. Jehličí má také vlastnost růst podle zálivky a počasí. Takže když jeden rok bude přiměřené počasí, narostou jehlice normální a když napřesrok bude sucho, budou jehlice kratší. Pokud budete moc zalévat, jehlice se zase hodně vytáhnou. Jelikož jehličnany neopadávají, budete mít na stromku různě dlouhé jehlice. Tomuto se dá předejít, ale vyžaduje to mnoho zkušeností a mnoho trpělivosti.

Jinou volbou jsou stromy listnaté. Většina listnáčů na zimu opadává, ale i tak nás může těšit pohled na jejich obnažený krásný kmen. Listy mají krásnou vlastnost měnit v průběhu roku barvy. Na jaře vystrčí světle zelené lístečky dychtící po slunci, v létě jsou z nich tmavé zelené listy a potom zahrají všemi barvami, aby ohlásily příchod podzimu. U listnatých stromů je velice důležité udržet velikost listů v poměru k celkové velikosti stromku. Toho lze dosáhnout několika způsoby. Mezi nejpoužívanější patří odstranění velkých listů, na jejichž místě narostou lístky mnohem menší. Mezi listnáči existuje i mnoho keřů, které lze velmi dobře pěstovat jako bonsaje. Jsou to například různé skalníky s velmi drobnými lístky. Je však o něco složitější přimět keř, aby rostl jako strom, protože tím potlačujeme jeho přirozený tvar a on se nám brání.

Existuje také mnoho druhů stromů, které krásně kvetou a mají plody. Vypěstovat kvetoucí bonsaj je ale velice náročné. Vězte, že pokud se vám toto podaří, věnovali jste své bonsaji tu nejlepší péči a ona vás tím odměňuje.

Bonsaje lze také pěstovat z některých sukulentů. Jsou to hlavně různé tlustice a aeonia, jichž je nepřeberné množství. Sukulenty jsou velice houževnaté a odolné. Podle některých odborníků to nejsou pravé bonsaje, ale nezáleží na názorech odborníků, ale na tom, jak to cítíte vy. I ze sukulentů se dají vypěstovat rásné stromy.

Je tedy mnoho otázek, které vedou k výběru druhu stromu pro vaši bonsaj. Zvažujte a vybírejte pečlivě a nepřeceňujte své schopnosti, neboť to je nejčastější chyba začínajících pěstitelů.

Listnaté stromy se při pěstování bonsají těší veliké oblibě pro jejich proměnlivost s měnícími se ročními obdobími. Mezi listnáči najdeme mnoho druhů, které se dají pěstovat venku i v místnosti nebo i mnoho druhů, které můžeme od jara do podzimu mít venku na zahradě a na zimu je umístit v chladnější místnosti na stinné místo. Mezi těmito stromy je hojný výběr dle velikosti olistění. Pro malé bonsaje se s oblibou používají myrty, mochny nebo třeba habry, javory či akáty u nichž lze celkem snadno dosáhnout drobného olistění. Níže jsou uvedeny jen některé z mnoha druhů stromů, které se hodí na pěstování bonsají. Ke každému druhu je i stručný popis a informace pro pěstování. Tyto informace jsou založeny na zkušenostech, které jsem při své činnosti získal. Pokud mé znalosti nestačily, pocházejí z jiných zdrojů.

Listnaté stromy vhodné pro bonsaje:

Habr

Pod slovem bonsaj si mnoho lidí představí borovici. Je to tím, že Borovice patří mezi kultovní stromy v bonsajové tvorbě. Borovice je ale určena pro větší bonsaje, protože má delší jehlice, které by malém stromku působily nepoměr. Veliké oblibě se těší jalovce, které existují v mnoha variantách. Jsou vhodné i na ty nejmenší bonsaje díky svému velmi drobnému jehličí. Můžeme vybírat z mnoha druhů smrků, ale i ty se pro délku svých jehliček hodí spíše pro střední až větší bonsaje. Existují ale i zakrslé odrůdy. Smrky mají specifickou vlastnost. Jsou totiž téměř netvarovatelné. Smrk je velmi houževnatý strom, který v přírodě roste vždy vzpřímeně. Pokud se budete snažit jeho kmen nějakým způsobem tvarovat, bude se strom neustále snažit napřímit se. Navíc nezapomínejte, že bonsaj má vypadat přirozeně, což od pokrouceného smrku rozhodně nemůžeme čekat. Níže jsou uvedeny jen některé z mnoha druhů stromů, které se hodí na pěstování bonsají. Ke každému druhu je i stručný popis a informace pro pěstování. Tyto informace jsou založeny spíše na zkušenostech posbíraných z jiných zdrojů, protože se pěstování jehličnatých bonsají věnuji jen velice okrajově.

Jehličnaté stromy vhodné pro bonsaje:

Pro nejmenší bonsaje jsou velice vhodné některé keře. Většina keřů má velice nízký kmen, který ovšem často nabývá velkého objemu. V přírodě je většinou kmen téměř celý schován pod povrchem země. Keře se velice hustě rozvětvují. K nejoblíbenějším keřům, které se používají pro bonsaje patří například mochna křovitá nebo různé varianty skalníků. Některé keře velice rychle rostou a je možno z nich i za krátkou dobu vypěstovat skutečně krásné bonsaje. Některé keře jsou velmi houževnaté a odolné vůči nepříznivým podmínkám i vůči chybám při jejich pěstování. Důležitým rozdílem mezi pěstováním keřů a stromů je styl růstu. Většina stromů má jeden hlavní kmen od kořenů až po špičku koruny, ze kterého vyrůstají do stran větve. U keřů je tomu jinak. Keř nemá jeden hlavní kmen. Keř má jen nízký kmínek, z něhož vyrůstají jednotlivé větve do všech směrů. Několik nejsilnějších větví přebírá úlohu kmene a rostou z nich opět další větve do všech směrů. Pokud chceme z keře vypěstovat malý stromek, musíme vlastně uměle vytvořit hlavní kmen pomocí vhodného tvarování. Níže jsou uvedeny jen některé z mnoha druhů keřů, které se hodí na pěstování bonsají. Ke každému druhu je i stručný popis a informace pro pěstování. Tyto informace jsou založeny na zkušenostech, které jsem při své činnosti získal. Pokud mé znalosti nestačily, pocházejí z jiných zdrojů.

Keře vhodné pro bonsaje:

Sukulenty jsou v oblibě hlavně pro svoji vytrvalost i v těch nejtěžších podmínkách. Sukulenty nabízejí hlavně mezi tlusticemi a aeonii spousty druhů vhodných k pěstování bonsají. Někteří lidé nepovažují sukulentní bonsaje za plnohodnotné, ale je to věc názoru. Bonsaj se pěstuje pro potěchu oka toho, jenž v ní vidí něco krásného. Ne pro toho, kdo užívá slova bonsaj jako záminky k pustým řečem. Už ani oficiální bonsajistická scéna není ve svých názorech tak upjatá k historickým tradicím, jak tomu bylo v minulosti a pohlíží na sukulentní bonsaje jako na nový a zajímavý obor své činnosti. Spousta začínajících bonsajistů v sobě objevila lásku k bonsajím právě při pěstování sukulentů. Vždyť i mezi sukulenty existují druhy, které při vhodně zvoleném stylu pěstování a tvarování umožňují vytvořit vskutku krásné bonsaje. Některé sukulenty mají i dřevnaté kmeny a ty se svým vzhledem a vlastnostmi pravým stromům velmi přibližují. Níže jsou uvedeny jen některé z mnoha druhů sukulentů, které se hodí pro pěstování bonsají. Ke každému druhu je i stručný popis a informace pro pěstování. Tyto informace jsou založeny na zkušenostech, které jsem při své činnosti získal. Pokud mé znalosti nestačily, pocházejí z jiných zdrojů.

Sukulenty vhodné pro bonsaje:

Nádoba je nedílnou součástí bonsaje. Právě nádobou se liší bonsaj od stromku pěstovaného v zemi. Nádoba a stromek musí tvořit harmonii, v níž jsou si oba rovni. Nelze přesně říci, jak má vypadat správná nádoba na bonsaj. Používají se většinou velmi mělké misky různých tvarů. Mohou být kulaté, oválné, hranaté, nepravidelné, ale můžeme se setkat i s různými skořepinami, jejichž tvar lze jen stěží pojmenovat. Velice pěkně a přirozeně vypadají bonsaje pěstované na plochých kamenech. Jsou používány například desky břidlice. Bonsaje se pěstují na kamenech různých tvarů, v jejich spárách a puklinách. Na převislé bonsaje se používají velmi úzké a vysoké nádoby. které bývají hranaté nebo kulaté. Je nutno říct, že pro pěstování bonsají se nejvíce hodí nádoby keramické nebo kamenné. Plastové nádoby většinou nevypadají příliš vkusně a jejich použitím byste mohli stromek degradovat.

Výběr správné nádoby bonsaje má velmi velký vliv na její celkový vzhled. Špatně zvolená nádoba dokáže pokazit dojem i z jinak velice zajímavého a krásného stromku. Naopak nepěknému stromku nepomůže ke kráse ani sebelepší nádoba.

Dnes není problémem sehnat nádoby v podstatě jakékoli. Můžete mít keramiku klasickou glazovanou, neglazovanou. Používají se misky s malbami nebo vrypovanými motivy. Pokud si chcete vypěstovat bonsaj ve vskutku japonském stylu, můžete použít originální japonskou keramiku, ale musíte si uvědomit, že její cena není nízká. Některá keramika má svoji historickou a uměleckou hodnotu a svou cenou není určena pro každého.

Při pěstování bonsají si nemusíte vystačit jen se stromkem, miskou a hromádkou hlíny. Do misek se komponují různé kameny a drobné rostlinky, které mají podpořit vzhled bonsaje a vytvořit z ní pravý kousek přírody. Vhodně umístěný kámen do kompozice bonsaje umocní zážitek z pohledu na ni a dotváří tak přirozenost celého vašeho díla. Kameny si můžete koupit ve specializovaných obchodech pro bonsajisty nebo si je můžete sami najít v přírodě. Kámen který si sami najdete pro vás bude mít určitě větší hodnotu než když za něj pouze zaplatíte v obchodě. Stačí se jen koukat kolem sebe. Pro dokreslení bonsaje se užívají i drobné rostlinky a mechy vysazené kolem stromku či kamene. Letitost stromu je umocněna například pomocí lišejníků na jeho kmeni. Možnosti kompozice jsou neomezené, ale neměli byste jich užívat nadbytečně až přehnaně. Je vždy lepší komponovat bonsaj spíše se záměrem naznačit základní rysy a ponechat jejich dotvoření pouze na fantazii člověka, který se na bonsaj dívá. Pak bude moci každý vnímat bonsaj trochu jinak a bude v ní moci objevovat stále nové myšlenky v jejich náznacích.

Zde je několik ukázek tvarů nádob používaných na bonsaje:

Stylem bonsaje se nazývá její velikost, tvar a kompozice. Stylem se vyjadřuje tvar kmene, množství a tvary větví, vzhled kořenů, kompozice stromu, misky a kamenů... Existuje celá řada stylů podle nichž se bonsaje dělí. Dle mého soudu je řazení bonsají do kategorií za každou cenu zcela zbytečné. Styl je jen slovní označení, které stejně nemůže bonsaj vystihnout. Bonsaj nelze totiž popsat slovy. Bonsaj se musí vidět. Bonsajistická literatura je plná diktátů stylů, v nichž je možno bonsaje pěstovat. Chápejte je pouze jako inspiraci a nebudete ovlivňováni uměle vytvořenými pravidly. Každý stromek je totiž jiný a snaha svazovat ho pravidly by byla pošetilá.

Jediným stylem, kterým byste se měli při pěstování bonsají řídit, by měl být styl přirozený. Tento styl je nadřazen všem ostatním a bonsaje, které do něj nemůžeme zařadit, nejsou pravými bonsajemi. Bonsaj by měla vypadat jako malý kousek přírody, který vám přináší radost při pohledu na něj. Spousta bonsajistů schovává své nepochopení přírody a přirozenosti za bizardní tvary svých výtvorů. Nejkrásnější bonsaje nejsou ty s nejpokroucenějšími kmeny, ale ty, které i při své malé velikosti vypadají jako skutečné a letité stromy.

Pro inspiraci předkládám několik obrázků bonsají:

Pěstování bonsají lze rozdělit na několik fází. Pokud chcete vypěstovat bonsaj ze semínka, musíte si je opatřit a připravit vše potřebné k jeho výsevu. Potom musíte správně pečovat o malý semenáček, který z něj vyroste a už začněte pomalu přemýšlet jakou bonsaj z něj chcete vytvořit. Budete na to mít asi dva nebo tři roky. Pak byste měli mít již víceméně jasnou představu o jeho budoucím vzhledu. Poté přijde první velké tvarování a pokud je stromek silný a zdravý, můžete ho již přesadit do nádoby, kterou jste k němu vybrali. Pak máte dobrý základ bonsaje a začíná mravenčí práce s jeho dotvarováváním a ošetřováním. Od teď budete svoji bonsaj pravidelně přesazovat a pečovat o ni.

Samozřejmě ne všechny bonsaje musíte pěstovat ze semínek. Můžete si zakoupit semenáčky nebo malé stromky již vyrostlé. V zahradnických obchodech je veliký výběr. Pokud si chcete přinést stromek z přírody, pečlivě to zvažte, neboť tyto stromky jsou velice choulostivé na změnu prostředí a přesazení velice špatně snášejí. Velkým problémem je přinášení jehličnanů přímo z lesa. Jehličnany většinou opadají a uschnou. Péče o takové stromky je velmi složitá a výsledek je vždy nejistý. Lépe jsou na tom stromy listnaté. U těch je šance na úspěch vyšší.

Pokud se rozhodnete vypěstovat si bonsaj přímo ze semínka, čeká vás dlouhá cesta, ale je radost po ní kráčet. Bonsaje ze semínek totiž vypadají mnohem přirozeněji než bonsaje vytvořené z větších stromů. Je totiž rozdíl mezi tvarováním dřevěných větví stromku a jemných větviček semenáčku. Pokud na větším stromku odříznete větev, bude trvat celkem dlouho, než rána po řezu zaroste a zmizí. Pokud ovšem odštípnete mladou větvičku ještě na semenáčku, nezůstane po ní ani památky.

Získat semena je možné několika způsoby. Nejpohodlnější a nejjistější je jejich koupě. Taková semena mají obvykle vysokou kvalitu a jsou ošetřena proti plísním. Jinou možností je jejich sběr v přírodě. Tato semínka potřebují chemické ošetření proti plísním a zdaleka ne všechna vám vyklíčí. Velice zajímavou metodou získání kvalitních semínek je sběr naklíčených semínek časně na jaře. Tato semínka leží v březnu až dubnu pod stromy, kde je vlhko a koukají z nich centimetrové klíčky, které se chystají vrůst do země. Pokud tato semena opatrně vsadíte do zeminy, většina z nich se vám ujme. Pokud chcete získávat semínka z dužnatých plodů, musíte je hlavně velice pečlivě zbavit zbytků dužiny, která by zavinila jejich plesnivění.

Pokud chcete naklíčit semínka s tvrdou skořápkou, například třešně, slivoně, ořechy a podobně, čekali byste velmi dlouho. Taková semena se totiž probouzejí k životu i několik let. Existují však způsoby, které jejich probuzení a následné vyklíčení urychlí. Jedním z nich je stratifikace, ale tou se zde zabývat nebudu. Velmi jednoduchým způsobem je narušení tvdé skořápky. Stačí ji naklepnout kladívkem. Naklepnutí by ji mělo narušit co nejvíce, ale nikdy nesmí dojít k jakémukoli poškození samotného křehkého semínka uvnitř.

Pokud máte připravená semínka k naklíčení, vezměte mělkou misku a vyložte ji vatou. Vrstva by měla po zmáčknutí být jeden až dva centimetry vysoká. Zalijte vatu vodou až do úplného nasáknutí. Pokud to přeženete, odlejte přebytečnou vodu, ale z vaty ji nevytlačujte. Místo vaty můžete použít stejnou vrstvu zahradní zeminy. Tu ale zprvu jen navlhčete. Na povrch rozložte semínka v centimetrových rozestupech. Pokud použijete zeminu, můžete semínka zasypat centimetrovou vrstvou. Misku položte za okno na slunné a teplé místo. Voda se bude plynule odpařovat a vy ji musíte do misky dolévat, ale tak, aby byla vata nebo zemina jen vlhká, ne aby semena plavala nebo stála ve vodě. Pokud vám miska vyschne ještě před vyklíčením semen, zalijte je znovu, tím jste si jen oddálili jejich klíčení. Pokud ale vyschne pod vyklíčenými semínky, může být zle. Klíčky jsou totiž velmi náchylné, rychle zaschnou a pak je vše ztraceno. Ale i tak je zalijte a uvidíte za nějaký čas. Délka klíčení je různá u každého druhu rostliny. Někdy trvá klíčení i měsíce.

Pokud vám semínka vyklíčila a objevily se první lístky a kořínek, je nejvyšší čas vsadit je do kontejneru, kde z nich vyrostou malé semenáčky. Kontejnerů je v zahradnických obchodech široký sortiment a jejich cena je v řádu korun. Zvolte malý kontejner s otvory dole a na dno vložte vrstvu kamínků. Do kontejneru dejte směs běžné zahradní zeminy, krtincové hlíny a písek v poměru 1:1:1 a vsaďte do něj vyklíčené semínko tak hluboko, aby byly jeho první lístky těsně nad povrchem. Zeminu kolem semínka jemně přitlačte. Nepoškoďte při tom velice křehký klíček a zalijte ho tak aby voda vytékala spodními otvory. Tím se zemina v kontejneru dostatečně sesedne. Kontejner umístěte na slunné místo za oknem nebo ven do polostínu, aby ho slunce nespálilo.

Semenáček je stromek od svého vyklíčení a přesazení do kontejneru až do chvíle, kdy má již několik větviček, které se začínají dále větvit. Při pěstování malých bonsají považujeme za semenáček stromek, který má výšku do deseti centimetrů.

Zeminu v kontejneru se semenáčkem udržujte stále vlhkou. semenáček nepřemokřujte. Velice rychle by vám zahnil. Kontejner nesmí ani přeschnout. Nezapomínejte na to, že pokud je povrch zeminy suchý, může být přesto pod povrchem dost vody. Je zapotřebí mnoho citu pro vaši rostlinku. Péče o semenáčky je velmi náročná, protože jsou velice choulostivé. Je velice vhodné používat místo velkého zalévání rosítko a rostlinku dvakrát deně rosit, včetně její zeminy. Nejlépe je rosit ráno a večer. Nikdy nepoužívejte rosítko na rostliny, pokud na ně právě svítí plné přímé slunce. Kapky vody na rostlině fungují pro sluneční světlo jako optické čočky, přes které by ji mohlo popálit.

Již u semenáčku se snažíme vtisknout mu pěkný tvar. Bedlivě jej sledujte a pozorujte, zda neroste příliš do výšky. Pokud tomu tak je, nebojte se mu špičku zastřihnout a přimět ho tak k rozvětvení na nižších patrech. Nikdy však neodstraňujte všechny větvičky a pupeny. Nové větve by totiž neměly z čeho vyrazit. Pokud je kmen po nejnižší pupeny příliš vysoký, nezbývá nic jiného než přesadit stromeček hlouběji do země a pokračovat po nějakém čase. Z kmene pod zemí vyrostou nové kořeny. Tím můžete výšku stromku upravit i několikrát, ale vždy postupujte opatrně při práci s kořeny. Pokud je hlavní kořen příliš dlouhý, zkraťte jej. V budoucnu se budete snažit o kořeny rozložené těsně pod povrchem země, nikoli do hloubky.

Pokud se kmínek nebo nějaká větvička kroutí a potřebujete ji narovnat. použijte dlahu. Dlahu vytvoříte tak, že ke kontejneru připevníte za okraj měděný drát o průměru 1,5 mm, vytvarujete ho podál větve nebo stonku do požadovaného tvaru a tlustou bavlněnou nití k němu potřebnou část roslinky přivážete. Neutahujte však uzly, nechejte mezi drátem a stromkem asi milimetr místa. Stromek tím nezaškrtíte a on se přizpůsobí novému tvaru. Nezapomeňte, že stromek pořád roste a dříve než mu bude dlaha těsná ji převažte nebo odstraňte. Dlahu nepřivazujte příliš blízko pupenům. Bránili byste tak jejich normálnímu růstu a výhonky z nich by mohly být deformované.

Pokud potřebujete odstranit nějakou z větviček, učinte tak co nejdříve. Malá ranka se totiž zahojí velice rychle na rozdíl od rány po odstranění staré větve. Větvičky odstraňujte velmi ostrými nůžkami a nenechávejte po nich pahýly. Neodstraňujte jich nikdy větší počet najednou. Stromek je v tomto období velice citlivý a větší zásahy snáší hůř.

U semenáčků se také velice snadno dosahuje hustého zavětvení. Pokud totiž odstraníte jen část větvičky, vyraší brzy z jejích zbylých pupenů nové výhonky. Pokud provádíte zásahy postupně a přiměřeně, není třeba u semenáčků malé ranky po nůžkách nijak ošetřovat.

Než dospěje váš semenáček k tomu, abyste ho mohli přesadit do konečné nádoby, bude to trvat jeden až tři roky. Každý rok byste měli semenáček přesadit do nové zeminy a zkrátit mu hlavní kořen, aby sílily jeho kořehy horní. Nezapomínejte také na hnojení. Během této doby si všímejte jeho růstu, jak se snaží tvořit větve, jakým stylem roste. Bude se vám to velmi hodit při jeho budoucím tvarování. Snažte se mu již teď postupně vtiskávat vaši představu o bonsaji, která z něj má být, ale postupujte nanejvýš citlivě a opatrně.

Pokud je již váš stromek dostatečně silný, začněte pro něj hledat vhodnou nádobu. Zamyslete se nad kompozicí, kterou chcete vytvořit. Obstarejte si třeba nějaký hezký kámen.

Před sázením stromku do nádoby se ještě jednou ujistěte, že máte vše potřebné. Budete potřebovat zeminu, kterou volte podle druhu stromku, který máte. Pro většinu bonsají vyhovuje směs zahradní zeminy, ketou koupíte v zahradnictví, normárlní hlíny (nejlépe z krtinců) a písku v poměru 1:1:1. Dále novou nádobu s otvorem, plochý kamíek, keramický střep nebo síťku na překrytí otvoru, aby se jím nesypala zemina, ale aby jím jen protékala přebytečná voda. Potom kamínky a hrubý písek jako drenáž na dno nádoby, nádobu s vodou na vyprání kořenů, hák nebo hřeben na kořeny, nůžky na kořeny a popřípadě dekorační kámen a směs mechu.

Pokud nemá vaše náboba ve dnu otvor, musíte jej tam vyvrtat. Vrtejte pomalu a s citem, aby vám nádoba nepraskla. Otvor je důležitý k odtoku přebytečné vody při zalévání nabo při zalévání podmokem.

Pokud budete chtít nechat zarůst povrch zeminy mechem, existuje jednoduchý způsob, jak toho docílit. Na začátku léta si nasbírejte lesní mech po odkvětu. V té době obsahuje mech spoustu semínek. Nechejte ho usušit na slunci a pak ho rozdrťte na jemný prášek. Tento prášek pak smíchejte s malým množstvím zeminy a touto směsí posypte v tenké vrstvě místo, které chcete zamechovat. Za několik týdnů se vytvoří jemná mechová pokrývka. Pokrytí povrchu zeminy mechem nemá jen estetický efekt, ale vrstva mechu také zpomaluje vysychání zeminy bonsaje.

Prolejte kontejner se stromkem vodou a vyjměte jej. Oberte z kořenů přebytečnou hlíhu a kořeny rozpleťte hákem nebo hřebenem. Zbytky hlíny odstraňte propráním ve vodě. Přebytečné kořeny zkraťte. Do nádoby vložte na otvor plochý kámen a na dno dejte vrstvičku drobných kamínků a hrubého písku a zasypte je zeminou. Do místa, kde bude stromek umístěn nasypte hromádku zeminy a na ni stromek posaďte. Zasypte jeho kořeny a vpravte zeminu důkladně mezi kořeny. Nejlépe se to dělá dřevěnou hůlkou. Potom zakomponujte dekorační kámen a přidejte směs mechu. Zeminu udusejte a stromek zalijte tak, aby přebytečná voda odtékala dolním otvorem nádoby. Bonsaj umístěte na několik dnů na polostinné místo.

Nyní pravidelně bonsaj zalévejte a několik týdnů ji nijak tvarově neupravujte, aby měl stromek čas přizpůsobit se novým podmínkám. Pokud začne stromek rašit nebo tvořit nové lístky, znamená to, že se mu v nádobě daří. Pak teprve můžete začít s úpravami jeho tvaru.

Tvarování bonsají je nejnáročnější čiností při jejich pěstování. V minulosti bylo toto umění opředeno mnoha tajemstvími, ale v dnešní době již existuje mnoho literatury, která se jím zabývá.

Moderní literatura, a vlastně i moderní bonsajistická tvorba, se ale bohužel zabývá převážně tvarováním bonsají z větších stromků. Předpokládá totiž, že máte stromek a chcete z něj udělat bonsaj. Popisuje tedy hlavně hrubší metody práce, při kterých se užívá pil, dlát a tvarovacích drátů. Není mnoho zdrojů informací o pěstování těch nejmenších bonsají, které je třeba tvarovat již od maličkých semenáčků a usměrňovat jejich růst již od semínka.

Není to ale důvod k zoufání. Postupem času jsem totiž došel k poznání, že v obecných principech se tvarování velkých a těch nejmenších bonsají vlastně moc neliší. Nebudu zde tedy opisovat texty ze zdrojů, které se tvarováním zabývají. Mnoho z nich najdete v menu, pod položkou odkazy. Rozdíl je v tom, že u nejmenších bonsají budete odstraňovat větvičky spíše pinzetou a nůžtičkami než pilou a kleštěmi. Také při tvarování větviček si nemůžete dovolit omotat je tvarovacím drátem, jako u větších stromků, kvůli jejich křehkosti. Volte proto raději tvarování háčkem, které je mnohem jemnější a šetrnější. Netvarujete totiž dřevěné větve, ale mladičké a často ještě zelené výhonky.

V literatuře je možné se setkat s mnoha názvy stylů, ve kterých se bonsaje tvarují. Je jich velké množství a ani odborníci nejsou vždy jednotni v názoru, kde jeden styl končí a začíná druhý. Styl tvarování bonsaje je dle mého soudu zbytečným pojmem. Bonsaj má být co nejpřirozenějším obrázkem přírody. Není-li tomu tak, nezlepší to ani vysačka s názvem stylu. Každá bonsaj by měla mít svůj přirozený styl a není třeba jej nazývat zavádějícími jmény. Bonsaj je buď přirozená a krásná nebo to není bonsaj. Přirozenost je dána naší zkušeností z přírody. Krása je dána pocity, které v nás vyvolává. Není tedy možné vytvořit bonsaj, která by se líbila všem, ale i kdyby se líbila jen jedinému člověku na světě, je krásnou.

Tvarování těch nejmenších bonsají je mravenčí prací a je velmi těžké, až nemožné, vytvořit nějaký univerzální návod. Tvarujte svoji bonsaj jen do tvarů přirozených, jaké jsou k vidění v přírodě. Jinak bude vaše dílo vypadat uměle. Již u malého semenáčku vypozorujte, jak tvoří první větvičky a výhonky a vytvořte si jasnou představu o jeho budoucím vzhledu. Pak postupně a velice jemně zkracujte a odstraňujte větvičky, které do vašich představ nezapadají a ostatní větvičky dotvarovávejte podle potřeby. Časem zjistíte, jak stromek na vaše zásahy reaguje, jak nasazuje nové výhonky a pupeny. Toho velice využijete při dalším tvarování. Nezapomeňte na křehkost vašeho stromku a neprovádějte moc zásahů najednou. Stromek by je nemusel snést a uhynul by. Několik málo postupů tvarování je zobrazeno na obrázcích níže.

Moderní bonsajistická činnost tedy spočívá ve tvorbě bonsaje ze stromku, tedy ve tvarování staršího stromku. Naše činnost bude spočívat ve snaze přimět malý semenáček vyrůst podle našich představ. Odměnou nám pak bude mnohem přirozeněji vypadající bonsaj, která nás bude těšit svoji krásou.

Malé bonsaje se tedy tvarují za použití mnohem menší síly než ty velké a vyžadují velmi něžné zacházení. Stačí jeden neopatrný pohyb vaší ruky a bonsaj může být zničena. Nečiňte tedy nic ve spěchu a každý krok si velice pečlivě promyslete. Nikdy by pro vás nemělo být cílem vytvořit již dnes hotovou bonsaj, ale její postupné utváření. Pak se pro vás stane práce s bonsají velmi příjemnou meditací.

Pokud potřebujete narovnat či vytáhnout hustě rozvětvenou větev, můžete toho docílit odstraněním bočních větviček. Řezy jsou naznačeny červeně. Vpravo je pak výsledný tvar větve, který je možno dotvarovat. Na jejím konci se pak z pupenů vyvynou nové větve. Nezapomeňte, že pokud způsobíte na větvičce větší ranku, je třeba ji ošetřit štěpařským voskem nebo pastou.

Velmi často rostou u mladých stromků větve směrem vzhůru. Pokud je chcete nasměrovat jinam, použijte háček z měděného drátu o průěru nejméně 1,5 milimetru, který ukotvíte za okraj nádoby pomocí kleští nebo pod kámen. Háček nechte na větvičce tak dlouho, dokud při odstranění háčku nebude držet vámi požadovaný tvar. Samotný háček by neměl zaškrcovat větvičku. Udělejte ho tedy s větším průměrem než je větvička a pravidelně jej kontrolujte. Háček by neměl tlačit na pupeny nebo listy. Pokud by hrozilo při přílišném ohybu větvičky její zlomení, použijte háček několikrát se stále menší délkou.

Zde bych rád ukázal své budoucí bonsaje. Nebudu sem zapisovat každodení úkony, ale pokusím se zde zachycovat zajímavé okamžiky. Popisované stromky nejsou ještě zdaleka bonsajemi a potrvá ještě dlouho než dorostou a stanou se zajímavými. Právě proto je zde prezentuji. Chci na nich ukázat jejich postupný růst a možnosti jejich tvarování.

Je jen škoda, že záměr vytvořit tyto stránky vznikl až s půlročním odstupem od výsevu semínek některých stromků. Příští rok ale zasadím nová semínka a budu jejich růst dokumentovat od úplného začátku.

Semínka akátu jsem si koupil v březnu 2006 a dal jsem je vyklíčit do misky se zahradní zeminou. Na dno jsem dal asi dva centimetry a semínka jsem přikryl asi centimetrovou vrstvou. Misku jsem udržoval mírně vlhkou, teplota okolí byla asi 18°C. Po pěti týdnech vykoukly první klíčky nad povrch. Po týdnu dosahovaly výšky asi čtyř centimetrů a rozvinuly se první lístky. Z osmi zasetých semínek jich vzešlo sedm. V prvním týdnu uhynul jeden akát.

Každý ze šesti klíčků jsem vsadil do samostatného květináčku do směsi zahradní zeminy a písku tak, že lístek byl asi centimetr nad povrchem. Během následujících tří týdnů se klíček ještě vytáhl a nad prvními lístky vyrazil výhonek. Po měsíci byly první lístky zase asi čtyři centimetry nad povrchem a tak jsem je přesadil. Vsadil jsem je hlouběji, aby byly první lístky těsně nad povrchem a při tom jsem zkrátil dlouhý kořen, který měřil skoro deset centimetrů. Nyní jsou akáty v malých květináčcích a začínám usměrňovat jejich růst. Od května je mám umístěné venku v polostínu pod velikým stromem.

Pro udržení nízkého vzrůstu akátů jsem po vytvoření druhého až třetího patra větviček neustále zaštipoval jejich nejvyšší výhonek. První opravdové listy narostly docela veliké, proto jsem je odstranil. Na jejich místě narostly ihned nové a mnohem menší. Listy akátu jsou složeny z mnoha malých lístků. které vyrůstají do stran z dříku. Jejich odstraňování je snadné. List se velice snadno a velice čistě odlomí přímo u větvičky. Při odstranění větvičky nebo listu nasadí akát pupeny v místě odstranění a probudí se pupeny nižší. Drobné zásahy snáší velice dobře a jeví se mi jako odolná rostlina.

Akáty jsou ale velice citlivé na zálivku. V letošních parných dnech je zalévám každý týden prolitím celého květináčku a každý den je dvakrát rosím. Vždy ráno a večer, aby se zvlhčil povrch půdy a aby se na lístcích vytvořily kapičky vody. Při malém opomenutí zálivky sklopí akáty lístky k sobě a ty postupně zhnědnou. Takové listy se musí celé odstranit, protože by stejně odumřely. Je potřeba odstranit je ve dvou etapách, ne najednou. Nejprve je nutno odstranit polovinu listů které jsou nejpostiženější. Až místo nich vyrazí z pupenů nové, lze odstranit druhou postiženou polovinu. Při odstranění všech listů najednou by stromek nemusel zásah přežít. Toto jsem si bohužel ověřil prakticky, takže teď mám akátů jen pět.

1.8. 2006 - Takto vypadá jeden z akátů dnes, kdy po půl roce pěstování ze semínka měří 7cm:

V dubnu jsem při procházce lesem našel na zemi pod javorem jeho pukající semínka. Některá už měla centimetrové klíčky, ale ještě se neuchytila do země. Sebral jsem jich pět, zabalil je do kapesníku, a opatrně jsem je přinesl domů. Položil jsem je volně na misku s dvoucentimetrovou vrstvou zahradní zeminy. Semínka se uchytila v zemi a vyrazily první výhonky směrem vzhůru.

Po deseti dnech vyrostly do výšky asi pěti centimetrů a rozvynuly první podlouhlé lístky. Miska už jim byla mělká, proto jsem je všechny vsadil do jednoho kontejneru o velikosti 10 x 10 cm do rohů a do středu. Rostly jako z vody. Po třech týdnech měřily deset centimetrů a měly výhonek nad prvními lístky. Rozhodl jsem se tedy rozsadit je a vsadit je hlouběji. Při přesazení jsem jim musel zkrátit kořínky a vsadil jsem je tak, aby první lístky byly těsně nad povrchem. Dal jsem je do samostatných kontejnerů o velikosti 6 x 6 cm a přemístil jsem je ven do polostínu pod veliký strom.

Javor se mi jeví jako odolný strom a není náročný ani na zálivku. Zalévám ho jednou týdně a každý den ho jednou nebo dvakrát rosím ráno nebo večer. Při opomenutí zálivky javoru zbělají žebra listů. Potom stačí zalít ho a on se opět zazelená. Pokud je opomennutí větší, zhnědnou mu okraje lupenů. Takové lupeny již není možno zachránit a je nutno je postupně odstranit a nechat narůst nové. Nelze však odstranit lupeny najednou, protože by javor uhynul.

Snažím se udžet jejich malý vzrůst zaštipováním horní části. Javor se však při takovéto malé velikosti jen velmi neochotně rozvětvuje a tak hledám způsob, jak ho k tomu přimět. První lupeny narostly veliké. Postupně jsem je však odstraňoval a na jejich místě vyrostly nové menší. Odstraňování lupenů je u malinkého javoru náročnější. Lupeny totiž nejdou dobře vylomit od větvičky. Osvědčilo se mi ustřihnout lupen asi půl centimetru od větvičky a po několika dnech, kdy zbytek dříku zaschne, jde již velmi jednoduše a čistě vylomit. Pokud nenecháte dřík dostatečně zaschnout, můžete při jeho vylamování strhnout kus velice jemné kůže na povrchu větve.

Srpen 2006 - Takto vypadá jeden z 9cm vysokých javorů dnes, po pěti měsících pěstování ze semínka:

Na začátku května, při první cestě za houbami, jsem nešel v čestvě vykáceném lese dva stromečky jeřábů. Byly vyhrábnuté ze země pneunatikou traktoru a měly velmi poškozené kořeny. Bylo mi jich líto a vzal jsem si je domů. Jsou to maximálně dva roky staré rostlinky. Jedna z nich má velice zajímavé tři kořeny, které se rozcházejí do tří směrů a mají tloušťku jako kmen, tj. asi půl centimetru. Takový jeřáb se bude skvěle vyjímat na jehlanovitém kameni, kde vyniknou právě její mohutné kořeny.

Po přinesení jsem jim upravil kořeny a vsadil je do malých kontejnerů o velikosti 10 x 10 cm do směsi zahradní zeminy a písku. Zatím jsem je zasadil hluboko, aby měly možnost vytvořit si jemné kořínky, o které v lese přišly. Jeřábům však do týdne úplně zhnědly lysty. Odstranil jsem je tedy a čekal, že vyraší nové. Přisuzoval jsem to velice poškozené kořenové soustavě. Umístil jsem je ven na slunce a udržoval zeminu mírně vlhkou. Nic se však nedělo. V červenci jsem je měl již za mrtvé a chtěl jsem je vyhodit. Při důkladném pohledu jsem zjistil, že původně hnědé pupeny začaly žloutnout až zelenat. Začal jsem tedy stromky po ránu rosit a během čtrnácti dnů vyrašily nové lístky. Je s nimi ale problém, protože jim hnědnou okraje. Zkoušel jsem některé z nich otrhat, ale nové začaly hnědnout také. Navíc vyrašení nových lístků trvá velice dlouho. Zkoušel jsem rosit i nerosit, ale listy vždy začnou na koncích hnědnout. Po experimentech s množstvím a četností zálivky se mi podařilo dosáhnout zeleného olistění. Vliv mělo zřejmě i umístění do polostínu.

Jeřáb je dle mého soudu velice náročnou rostlinou na zálivku. Osvědčilo se mi ji nezalévat, ale dvakrát deně rosit listy a povrch zeminy. Při nízké zálivce svěsí listy a ty mohou i zhnědnout a odumřít. Při vyšší zálivce pak hnědnou jejich okraje. Není vůbec jednoduché dát jeřábu to, co potřebuje. O tomto stromu se mi navíc v bonsajistické literatuře nedaří najít dostatek informací ke správnému pěstování.

Srpen 2006 - Nyní vypadá jeden jeřáb takto:
Výška 9cm, šířka 14cm.

Malý keřík mochny jsem dostal jako dárek v červnu 2006. Jeho stáří odhaduji na tři roky. Má zajímavě pokroucený kmínek. Jelikož měla husté a třicet centimetrů dlouhé šlahounovité větve, okamžitě jsem ji ostříhal. Nechal jsem na ní prozatím víc větví, aby bylo z čeho vybírat, až uvidím, jak mochna poroste. Mochnu jsem zatím ponechal v původním kontejneru 12 x 12 cm. Přesazovat ji v parných dnech, které byly v červnu a červenci, by bylo nebezpečné.

Po ostříhání vyrašily nové listy z jejích mnohých pupenů. Jen na dvou větvích, se kterými si zatím nevím rady, se mi neopatrností povedlo sloupnout kůru. Mochna má totiž podélné plátky tenoučké kůry a ty se velice snadno loupou.

Mám ověřeno, že mochna nevyžaduje speciální zálivku ani péči. Zalévám ji podle potřeby, aby zemina příliš nevyschla. Každý den ji nepatrně rosím na listy. Ty jsou pak krásně zelené. Umístil jsem ji do polostímu pod velký strom, aby nebyla v letošních parnech na přímém slunci. Dá se tedy říct, že mochna je velice nenáročná rostlina a snese běžné zacházení.

Srpen 2006 - Takto vypadá mochna dnes:

Prezentaci habru teprve připravuji...

Srpen 2006 - Takto vypadá habr dnes, kdy má 9cm na výšku:

Tady se pokouším posbírat zajímavé a užitečné odkazy na stránky, které se bonsajemi zabývají. Omezuji se pouze na české a slovenské. Rád bych zde také vytvořil seznam literatury na téma bonsaje. Pokud víte o nějakých zajímavých knihách nebo odkazech na stránky pěstitelů, obchodů, diskusí, návodů, nebo zde chcete umístit odkaz na své soukromé stránky o bonsajích, napište adresu do tohoto fóra a já ji přidám do seznamu.

Pokud naopak vy chcete umístit na vaše stránky odkaz na moje, můžete tak učinit umístěním tohoto loga o rozměrech 128 x 32 bodů:



pomocí následujícího kódu:
<a href="http://bonsaj.kvalitne.cz"> <img src="http://bonsaj.kvalitne.cz/gfx/wwwlogo.jpg"> </a>

Několik odkazů na zajímavé stránky o bonsajích a jejich pěstování:

Nevíte, kde nakupovat stromky, misky, vybavení nebo literaturu? Koukněte se na něketré z následujících odkazů:

Zde uvádím zajímavou literaturu, která se zabývá bonsajistickou tvorbou a která je u nás na trhu:

Fórum www.bonsai-dnes.cz

Stránky jsem vytvořil v červenci 2006.

K editaci kódu používám freewarový EasyEditor

Vzhled stránek, scripty i veškerá použitá grafika je mým vlastním dílem.


Mým dílem není:
   - žádné fórum na těchto stránkách
   - počitadlo přístupů
   - reklamní pruh v horní části okna